Vyšší princip mravní

Název článku jsem převzal z čsl. filmu z roku 1960, kdy za heydrichiády byli popraveni studenti, kteří jen tak z bujnosti přemalovali fotku Heydricha v novinách. Třídní učitel (Fr. Smolík), zvaný "Vyšší princip" se jich zastal a prohlásil, že ani vražda na tyranu není zločin. Přezdívku získal proto, že jim často říkával: "Studenti, vyšší princip mravnosti, který si musíte osvojit, vám prostě nedovolí počínání tak podlé, jako je opisování od sousedů." 

Mravnost, to je to, co nám chybí. Dříve totiž, když mezi našimi občany ještě byla většina věřících, kteří se střídavými úspěchy se snažili žít podle desatera přikázání, byla situace jiná. A protože Pán Bůh vidí všechno, bylo i jejich chování pod určitou vyšší cenzurou. K tomu se přidružila cenzura státní, takže věřící i atheisté měli po dobu dlouhých čtyřiceti let strach hlavně z estébáků a bolševických soudů. To ovlivňovalo rozlišovat pomocí vlastní přirozené morálky, co je dobré a co je špatné. Dobré je to, co nikdo nevidí, Bůh není a policie se to nedozví, a tak vzniklo mravně zvrácené krédo českého občana: "Kdo nekrade - okrádá svoji rodinu!"

Po sametové revoluci policejní strašák odpadl a lidé chápali demokracii jako svobodu ve všem, tedy i ve sprosťačení, podvodech a kradení, tedy hlavně v tom všem, co bylo dosud zakázáno. Fakt, že ve svobodné společnosti existuje nějaká morálka, která musí nutně působit jako autocenzura chování vlastního, s tím si skoro nikdo hlavu nelámal. Když k tomu navíc přibyl internet, který protěžuje anonymitu a umožňuje i každému zvrácenému deviantovi házet své exkrementy ve jménu svobody na každého, kdo se mu znelíbí, tím byl osud mravního principu definitivně zpečetěn. Jakákoliv vlastní autocenzura prostě přestala fungovat.

To jsou ty dnešní důvody, proč jsme doslova na každém kroku stále svědky nesmyslného napadání se lidí vzájemně mezi sebou. Jedni jsou zastánci absolutní svobody, bez jakéhokoliv omezení a druzí, jsou obhájci mravnosti a svobody v mezích slušné lidské společnosti.
Těm prvním se začalo říkat "hulváti" a těm druhým posměšně "pravdoláskaři". Cosi se změnilo v duších lidí, kteří jen proto, že už nejsou neustále hlídáni policajty a přísně stíháni jako za komunizmu, užívají si nezakázané anonymity k takovým někdy až zvrácenostem, za které by se sami museli stydět, kdyby došlo k odhalení jejich identity. Je to podle mne absolutní vrchol živočišné nenávisti člověka k člověku, nemrav, který v této naší zemi bohužel tak zdomácněl...