17 ledna 2015

"TADY NENI VÉZE", řekla...

 "Tady neni véze!"  řekla naše 3-letá malá Brigitka,  když jsme o dovolené na Sicílii vstoupili do našeho pokoje v hotelu  a já prohlásil, že nejprve ze všeho si
musíme dojít na oběd do kuchyně, protože už mám hlad jako vlk africký,  někde  v  poušti..! 
Má žena nato suše: "Vy jste oba stejný, ty umíráš hlady a to dítě zase blábolí, že tady není ňáký véze?
Čert ví, co vám oběma pořát straší ve věžích?
Trvalo mi to chvíli než jsem pochopil Brigitku. Co nám ta dceruška asi chtěla říct???... AHA! 
Ona si to představila jako u nás doma, když jdeme jíst do kuchyně, tak vzhledem  k oknu, by v pravo vedle ní měly být dveře do kuchyně, ale ty tady nejsou! Čili, dítě je opravdu inteligentní až geniiální!!!  A pochválil jsem ji a dal jí pusu...
                                    
Od té doby uplynulo víc než padesát let, ale Brigittin termím  používám při neřešitelných příležitostech dodnes. 
Ku příkladu, staré, černobílé, české filmy, které mám už celé roky na kazetách, mají dosud tak kvalitní zvuk, že bez zbytečného zesilování slyším a rozumím každé slovo i šepot, zatímco nové filmy a reportáže v televizi často nemohu sledovat, nejen proto, že by byly tak mizerné, ale zvuk se nedá vyladit tak, abych rozuměl. U filmů je pod mluveným slovem tak hlasitá hudba, nebo i tolik rušivých šelestů, že nerozumím. Herci často rychle melou, huhňají, nebo neartikulují.

Tomu se já neustále  moc divím, proč nejde technicky zvládnout to, co fungovalo před 90 roky? Nebýt těch starých filmů, tak bych věřil, že jsem hluchoň. V prodejně televizí mi řeknou, že není technicky možné odfiltrovat hudbu a podkresy od mluveného slova a v České televizi mi řeknou, že to je takzvaný režijní záměr a s tím se nedá nic dělat. "Tady neni véze!", řeknu si a velice nerad se s tímto faktem smiřuji.

Nebo problémy v české politice. Tady se dějí věci, které absolutně nechápu. Třeba náš prezident, který se chlubil tím, že bude prezidentem dolních 10 miliónů, se dnes a denně všemi způsoby snaží národ rozdělovat na svoji "partu brusiče Karhana", do které patří průšvihář Mynář, podrž-taška Ovčáček, tý-vole Rusnok, Rudá Marie, JZD Veleba a další asi stovka jeho oblíbenců, jako jsou ku př.: Babiš, Škromach, Hašek, Foldyna a další náruživí přitakávači...
Naproti tomu, zbytek občanů, (asi jenom šest miliónů jeho nevoličů) jsou pro něj jen negativní devianti, novinářský hnůj a buržousti, či kavárenští povaleči. Napadá mě, proč asi člověk, který už před mnoha lety chtěl mít klid od politiky a jenom mírumilovně objímat stromy, se najednou ke konci svého života proměnil v diktátora, který chce sám o čemkoliv rozhodovat, který chce určovat, kdo je za co zodpovědný a který si sám z ústavy ČR udělal cár papíru...Chtěl bych pochopit myšlení tohoto člověka, ale "Tady neni véze!", řekla by mi asi opět  Brigitka.

Žádné komentáře: