10 listopadu 2014

Jean Gabin a můj otec


Můj otec byl povahově zcela jiný než onen známý francouzský filmový herec Jean Gabin, ale přesto se občas stávalo, že otce někdo podobou srovnával s tímto hercem. Mému otci to lichotilo a dá se říct, že na to byl hrdý. Gabin byl vždy představitelem silných, odvážných chlapů. Můj otec byl spíše nenápadným, tichým úředníčkem, povoláním cizojazyčným korespondentem, který měl rád svůj klid. Byl nekuřákem, nepijákem, nesportovcem, ale zato dobrákem a slušňákem.


Jednou po příchodu domů z práce nám vyprávěl, co se mu dnes stalo v práci: "Představte si, že paní Šindelářová, u nás v práci, ona je moc milá paní, pracuje ve mzdové účtárně, nebo snad ve mzdovce, teď nevím, ale je to velice moudrá a inteligentní paní..." Matka mu skočila do řeči: "No a co má bejt? Zkrať to!"


Otec vždy všechno vyprávěl ze široka a já jsem k tomu trochu cynicky dodával: "Buďme rádi, že tento příběh nezačíná takto: Již staří Řekové a Římané na svých cestách...

"No, abych to dopověděl," řekl klidně otec, "totiž ta paní Emma Šindelářová mi dneska řekla, že prý jsem strašně podobný na toho úžasného francouzského herce Jeana Gabina!" Máti ihned spustila, že to je nesmysl a bůhví jak to ta ženská myslela a jestli si ho neplete třeba s Luisem Defunésem. Nebo možná jestli na otce třeba nebere? Otec zmlkl a teprve asi za týden se k tomuto tématu znovu vrátil...

To zase přišel domů z práce v dobré náladě a hlásil: "Tak si děti představte, že mi dnes zcela náhodně slečna Erika Fialová, sekretářka našeho náměstka, řekla zajímavou věc: "Pane Tomsi, vy vypadáte jako ten slavný herec Jean Gabin, to je můj nejzamilovanější herec. Jak se s ním objeví nějakej film, musím to vidět!"
Matka se zatvářila zapškle: "No, prosím, už je to tu zas!"
Asi tak za čtrnáct dní rozjásaný otec ohlásil, že už dokonce dvě naše sousedky paní Škrétová a paní Housová, obě velice moudré ženy mu také řekly, že vypadá jako Gabin. Z toho se dá soudit, že na tom tvrzení musí skutečně něco být.

Já jsem sice právě nebyl doma, ale máti mi to mezi čtyřma očima barvitě vylíčila a usoudila, že to snad u otce není docela normální a snad by si s touto utkvělou představou měl dojít k psychiatrovi. Snažil jsem se tuto ideu matce rozmluvit a pro sebe si předsevzal, že do blížících otcových 55. narozenin s tím musím chtě-nechtě já sám něco udělat... 

Tenkrát pochopitelně nebyl žádný internet či Google a kromě toho podrobnější informace o hercích z kapitalistických zemí nebyly snadno dostupné. Přesto ale se mi podařilo vytelefonovat od nějakého redaktora filmových novin, že pan Jean Gabin se narodil 17. května 1904, což mě šokovalo. To je totiž přesně den, měsíc i rok narození mého otce! A tak jsem s tím běžel rychle domů jako s keserem, abych zvěstoval rodičům tuto novinu. Myslel jsem si, že se tak tato aféra uklidní, že se tomu zasmějeme, jenže pravý opak byl skutečností...


Otec byl děsně nadšen, popadl housle a zahrál si Humoresku! Máti jen kroutila hlavou a při tom se shovívavě usmívala. Otec si hned druhý den z práce přinesl svůj francouzsky napsaný dopis Jeanu Gabinovi k narozeninám, ve kterém mu vylíčil tuto shodu jejich dat narození, jakož i jejich podob. To matku rozčílilo natolik, že mu řekla, že nikdy nesmí tento dopis odeslat, jen přes její mrtvolu! Prý, co by si ten slavnej Gabin o něm pomyslel, on jistě dostává statisíce dopisů od svých fanynek a tohle by stejně hodil někam do pařížského kanálu!
Otec vzal své housličky a zahrál procítěně "Indiánskou píseň lásky" (viz odkaz).
A protože by si otec nikdy nedovolil neuposlechnout příkazu své manželky a generála rodiny, tak ten dopis neskončil v odpadu pařížském, ale v ČSSR 1959 v kamnech... Jó, naše máti byla generál!

https://youtu.be/v2fMFXmG4sM

Žádné komentáře: