06 června 2020

Galantnost? ANEB Tý vole?


sfmůfsůlf
Můj otec, který si vždy potrpěl na galantnost, mi kdysi dávno řekl tuto větu: "Pamatuj si, Mirku, že ženy jsou lepší než my muži a proto buď vždycky k ženám galantní a navíc si pamatuj, že ženu nesmíš nikdy uhodit - a to ani květinou, ne!“ 
U mé ženy jsem si zavedl takový rituál, že když se jí  při vaření něco obzvlášť fajn podařilo, tak jsem se jí zeptal: "Která  ručička  to uvařila?" A jelikož vím, že obě, tak jí políbím obě.  Právě tak jsem nikdy neuhodil moji dcerušku Brigitku, která se mnou vyrůstala bez bití a jelikož její matka s námi nežila, tak vlastně, de facto naše dcerka nezažila ani tu nejmenší hádku mezi rodiči!
  
Právě tak se mi někde v mozku zakořenilo to, na čem jsme se v naší partě, už jako puberťáci, (1947) dohodli: „Jenom blbci se titulují »ty vole«, to my si mezi sebou nezavedeme!“ Tak se také stalo, že jsem si nikdy na takové hnusné a přitroublé titulováni nezvykl. Potom jsem žil 27 let mimo naši republiku, takže jsem si na to, zaplať Bůh, ani zvyknout nemohl. Myslím si, s odhadem hraničícím s jistotou,  že toto hnusné oslovení neexistuje v žádné jiné zemi na celém širém světě, jen u nás!  Stydím se za to trvale až dodnes - jako Čech!

Tím víc jsem byl šokován po návratu do vlasti, když jsem po 27 letech ke své hrůze zjistil, že i seriózní otcové rodin, ba dokonce i vládní ministři, když sedí v parlamentu, a myslí si, že je nikdo neslyší, tak se takhle puberťácko-idiotsky titulují! Já jsem to jednou dokonce slyšel i v televizi, v přímém přenosu z poslanecké sněmovny: "Tý vole, já musím ject na pohřeb, vole!"
"A komu, vole?" Atd, atd, se dále "volovalo", než jim někdo vypnul mikrofon na sněmovním pultu...
 
Já se tohoto pocitu hnusu už nezbavím, mám neustále v hlavě jeden šok z roku "kdysi", když jako student jsem si finančně přivydělával korunky coby kompars, ve filmu JanaWericha "Císařův pekař." Těšil jsem se, že prvně uzřím J.Wericha ve skutečnosti!  Ale toho rána na Hradčanech filmový štáb, herci i my komparzisté a nervózní režisér, jsme čekali dlouho na pana Wericha. Ten konečně přijel se svým autíčkem, vystoupil a zvolal: " Těbůh volové!"  A  sám se rozchechtal  srdečně,,,!
Tomu jsem se nemohl zasmát a od tohoto okamžiku jsem  ho přestal mít rád...

Jindy jsem mimoděk zaslechl dva manžele při nákupu v samoobsluze: On i ona měli v každé větě místo Evo, nebo Kájo, "Ty vole, pocem!" nebo "To je moc drahý, vole, všimni si, vole, tý ceny!"  Jednou zase jsem byl náhodným svědkem, když obhroublá matka své asi osmileté dceři na ulici nadávala v tom momentě, když jsem je míjel: „Ty vole, Andreo, chceš dostat do držky?“ Já jsem se zastavil, nechtěje věřit svým uším a rozčílená matka koutkem oka postřehla mé zaražení se a otočila se na mne: „Nó, a co má bejt, jako?“ A já si uvědomil, že mi do toho opravdu nic není a tak jsem jen šeptem vydechl: „Ano, to je ta opravdická kraso-mluva v České republice!“ Ta matka jen tupě mávla rukou...

S jedním mým známým, mimochodem docentem na vysoké škole, jsme se na téma zhrubnutí české komunikace dlouze bavili a on mi, k mému zděšení řekl, že i jemu se stává, že mu student ve škole řekne „tý vole“, ale vyslovuje to ne jako urážku, ale jako výraz momentu překvapení či obdivu!   Ale toto se dneska musí tolerovat!

Tak mě napadá, co by ti kantoři říkali, kdyby se za pár let na školách vžilo takové oslovení: "Ty sračko!.."  Muselo by se to také tolerovat? Ta  tolerance mezi lidmi je zcela jistě dobrá a potřebná vlastnost, ale někde je taky přece hranice slušnosti!

Úplným šokem v roce 2000 byla pro mne následující episodka. Seděl jsem si klidně  v poloprázdném, tichém autobusu, když tam přistoupily dvě mladé, hezké dívky a sedly si naproti mně. Obě byly asi osmnáctileté, velice jemné dívčí typy a mne napadlo, jak půvabné ženy dnes rostou v naší vlasti. Vtom však promluvily a já zůstal koukat jak trefený šípem do brňavky: „No, a pověz mi, co jsi udělala potom, vole?“ zeptala se blondýnka. Brunetka se chytla za hlavu: „Týýý vole, to byl průůůser!“
Dívkám vůbec nevadilo, že to já, starej páprda, taky slyším a hihňaly se tomu srdečně, nejsouce si vůbec vědomy toho, že mluví jako ti poslední chlíváci...

Jindy jsem si zašel do kasina zahrát ruletu, bylo to odpoledne a tak jsem tam byl u stolu sám s ještě nějakou mladou dámou. Ta, když padlo číslo 13 vykřikla: "Tý vole, 13!" Znejistěl jsem nevěda, jestli to řekla krupiérovi nebo mně, ale ten nereagoval. Když potom padlo číslo 9, ona opět vykřikla: "Tý vole 9!", to už jsem nevydržel a zeptal se:"Promiňte, madam, to říkáte mně?"
Zakroutila hlavou: "Ne", s udiveným pohledem a já jenom dodal: "Já, že si tu připadám jako ve chlívě!" Dáma zmlkla a šeptala si to pak jen pro sebe: "Tý vole, pět!" atd... Tohle »Tý vole« musela prostě vyslovit při každém taženém čísle a určitě se nedovedla ani nijak jinak něčemu divit! Pro mne je to totání degenerace vyjadřovacích schopností inteligentního člověka, který to neumí a zřejmě ani nechce změnit...

Prosím, ať se mi zde nikdo nediví, že vůči ženám, které takto mluví a ani si to nechtějí odvyknout, nemohu být, ani při té své nejlepší vůli, galantním gentlemanem, líbat jim ručku, otevírat jim dveře, přidržet židli když si sedají a pomáhat jim do kabátu. Musel bych se napřed stát kreténským buranem, kterému tohle oslovení  "tý vole"  nevadí a naopak se mu to líbí? Možná, co já vím, že takový vůl to vnímá jako určitou (sexy) důvěrnost a tuto vlastnost,  já-podivín, ve své vlasti  -  opravdu nejsem schopen tolerovat!.. 

Ale já nejsem nějaký fanatický slušňák, který chce vychovávat nebo poučovat lidi, Já říkám jenom: tolerujme, prosím, když při nečekané a bolestivé nebo nešťastné náhodě někomu uletí "ošklivé slovo", ale  neomlouvejme oslovování "vole" při debatě s kterýmkoliv druhým člověkem!  Snažme se být slušnými Evropany a nebuďme burany z českých Blbákovic...


5 komentářů:

NULI řekl(a)...

Mirku, chápu Tě a rozumím Ti. Ale jsem jak ten kantor - taky bývalá kantorka - v tomhle směru méně kritická. Znám mladé ze školy i z cesty autobusem do ní a z ní, vyslechla jsem mnohé - a vím, že se trápí a mají starosti a radosti a ... a tahle volovská mluva asi není to podstatné.

Mirek Toms řekl(a)...

NULI, vidíš a to je právě to špatné, totiž tolerance, která škodí. Kde mají ti mladí lidé si vzít vzor v etickém chování, jedině od rodičů a od učitelů. Rodiče selhávají velmi často, protože sami v této otázce nemají jasno a škola pěstuje toleranci tam kde nemá. Dlouhodobě viděno je tento proces nevratný, to znamená celkové progresivní zhovadění celé společnosti. Kdo v této společnosti 27 let nežil, jako já, vidí ten mravní posun směrem k úpadku. Tím nechci říct, že moje generace byla lepší než ta dnešní, taky jsme dělali lumpárny a sprosťačili, ale to bylo něco jiného, my jsme ještě rozlišovali co je krásné a co už je hnus a tudíž když někdo ten hnus dělal, byl si toho on sám vědom, ale ta dnešní mládež většinou už tuto soudnost ztratila a vůbec si neuvědomuje, že ten hnus dělá - a to je na tom to nejhorší...

Mirek Toms řekl(a)...

S odstupem dalších pěti let, jsem si svůj článek i komentáře znovu přečetl a zjišťuji, že se
celkem vůbec nic nezměnilo, co se hulvátské mluvy týče ve státě českém, i když se jinak změnilo skoro všechno ostatní. (Coronavir) Původně jsem si myslel, že to "Tý vole" bude slábnout a ono to spíše zmutovalo a už to není jenom doménou primitivů, ale dostalo se to i do "umělecké říše" a běžně i mezi nóbl-dámami se tak mluví... Mám tedy jediné vysvětlení, podivín
jsem jenom já sám a ti "volové" jsou zatím stále ještě "IN"...

Mirek Toms řekl(a)...

Chtěl bych ještě doplnit svůj komentář ze 7.6.2020, že ta primitivní hulvátská mluva není jen
pohrdáním společenské mluvy, ale je i bezpečným ukazatelem celkové úrovně národa a vlastně i
celého státu ČR v zahraničí. "I to nám může být u prdele", řekne takové hovádko, protože mu
jeho IQ řekne: "Nám stačí ke štěstí: prachy, chlast, cigáro a sex!"

Mirek Toms řekl(a)...

Mirek Toms dodal
Jako důkaz toho, že s tím českým "Tý vole!" souvisí i skutečnost, že i sám premiér vlády řve na svého podřízeného ministrem zdravotnictví v televizi (cituji):
"Hele, nebuďte tak slušnej! Řekněte, kdo Vám to řek!"
Ministr, (je mu to trapné): "To mi řekli na ministerstvu zdravotnictví..."
Premiér, (vztekle): "JMÉNO!!!"

... a tak se vyvíjí česká krasomluva i ve vládě, i v televizi - prostě všude!