Dnes jsem měl chuť něco zase napsat, ale nevěděl jsem o čem, můza mě nepolíbila. Tak jsem začal raději něco malovat a najednou mě políbila nyvá Nymfa.
Na okenním parapetu sedí zde už léta tiše a já si jí nevšímám, dovezl jsem si ji před mnoha lety z mých toulek po Skandinávii jako suvenýr bronzová "Malá mořská víla".
Napadlo mě, že toho o ní až tak moc nevím, na článek by to nestačilo, a tak jsem nakoukl do Google a dozvěděl se několik poměrně suchých informací, jako že to je, po US-americké Soše Svobody (93 m) ta nejznámější socha na světě a je na rozdíl od té americké jenom 1,2 m velká, a že se stala symbolem hlavního města Dánska Kopenhagenu. Socha byla už vícekrát poničena vandaly, ale vždy pečlivě opravena. Potom jsem ale kápnul na informaci, která mě opravdu nadchla, a tak jsem zde pro mé čtenáře vyzobal to, co se všeobecně neví.
Tato sice malá, ale zato známá kodaňská Nymfa vznikla tak, jak skoro vždycky všechno, totiž čirou náhodou: Jednou si zašel pan Jakobsen, t.č vlastník pivovaru "Carlsberg" na balet Andersenovy pohádky "Malá mořská víla", kterou zde na scéně ztvárnila známá prima-balerina Ellen Price. Pan Jakobsen byl nymfou tak nadšen, že si usmyslil, nechat si ji odlít z bronzu. Brzy nato vyhledal sochaře Edvarda Eriksena (1876-1959), jako pivovarník měl peněz dost, ale přesto tady nastala komplikace. Jakobsen chtěl aby balerina Ellen Price stála modelem panu sochaři Eriksenovi, ta však tuto nahou roli odmítla, ale svolila, aby sochař udělal jenom její hlavu. Naproti tomu pan Jakobsen, který to vše financoval, trval na celo-nahé víle. Vypadalo to už, že se nedohodnou, protože pro tehdejší dánskou celebritu to bylo příliš kompromitující...
Nakonec to však vyřešil suverénně sám sochař pan Eriksen. Řekl, že by hlavu udělal podle Ellen Price a tělo podle své ženy Eline. Pomyslel si: "Nymfa bude sestavena z Ellen a Eline, to stejně nikdo nepozná, vyjma znalců obou těl a těch jistě není až tak moc, takže budou všichni spokojeni!"
A já bych k tomu dodal, že ta sochařova manželka Eline měla určitě lepší figuru i proporce než ta hubená baletka. Proto se nedivím, že i pan pivovarník byl velmi spokojen a nechal tuto nymfu, v roce 1913, instalovat na pobřeží před milóny cvakajících fotoaparátů turistů z celého světa, kde je tato nádherná víla dodnes. Kam se hrabe Socha svobody v USA...
Ten můj malý dánský suvenýrek vodní víly, má teď, po tolika letech pro mne daleko větší cenu než dosud. Najednou vidím ony dvě ženy, jejichž splynutím byla, před víc než sto lety, stvořena tato Nymfa. Nenechal jsem ji už stát na tom okenním parapetu, ale nabídl jí vznešenější místo jako těžítko na mém pracovním stole.... A Nymfa mě za to políbila!
Žádné komentáře:
Okomentovat