Filatelistovo sexy zalévaní kytek

Bylo to jednou v půli července, když mě moje drahá sestřenka Miládka poprosila, jestli bych v době jejich dovolené zašel alespoň jedenkrát týdně do jejich útulného bytu na Vinohradech zalévat její kytičky. Přijal jsem tuto službu a jejich klíče od bytu s radostí, protože jsem bydlel u rodičů a ti neměli vůbec pochopení pro moji zálibu prohlížet si po večerech s různými kamarádkami filatelistická alba po dědovi.

Hned jakmile Milada s rodinkou odjela, pozval jsem do jejich bytu svoji non-plus-ultra kamarádku Adrianu. Byla to nápadně krásná, snědá bruneta s italským temperamentem. Moc jsem se na ten večer těšil, ale netušil jsem, že pečlivá sestřenka Milada dala jejich druhé klíče paní sousedce Kmoníčkové, aby i ona mohla kontrolovat, zda jsou kytičky dostatečně zalité.
A tak se stalo, dle obecného zákona schválnosti to, co se stát muselo. Právě když jsme byli s kamarádkou Adrianou uprostřed napínavého prohlížení vroubkování a vodotisků známek, najednou cvakly vstupní dveře do bytu a já spatřil skrze matové sklo pokojových dveří, že se v předsíňce rozsvítilo.
Hlavou mi blesklo, že sousedka to má k těmto dveřím, sotva dva metry, kdežto já aspoň čtyři! Vrhl jsem se, tak jak jsem byl, střemhlav ke klice a dopadl na ni současně s paní Kmoníčkovou s druhé strany.

 Sousedka za matným sklem vyjekla: „Kdo je to tam?“ Napadlo mně, že mne vůbec nezná a tudíž by mě mohla zcela právem považovat za zloděje, proto jsem se musel chytit, jako topící stébla, jména mé sestry Blanky, kterou ta sousedka znala. 
„Já jsem tady totiž -éé- s Blankou!“ To počestnou paní Kmoníčkovou natolik překvapilo, že se ani nezeptala proč jsme tam po tmě a řekla jen:„Já jsem chtěla Miladě zalejt kytičky...“ 
„To je v pořádku, to jsme už udělali my a právě tu držíme černou hodinku“, vyhrkl jsem jedním dechem. Kmoníčková odtušila stroze: „Tak dobrou noc“ a odešla.
Když se Milada vrátila z dovolené, referovala jí sousedka jak vychytala Blanku s nějakým amantem v jejich bytě: „Ale, paní Milado, není snad ta vaše sestřenice Blanuška teprve asi tak patnáctiletá?“ A byl malér na střeše, sestra povolána k raportu a já, chudák, se musel pak rodičům vyznat ze své filatelistické vášně...

https://youtu.be/lfUMVq0d8Nc
Navštivte též http://mirtoms2.blogspot.cz/