V dobách mého dětství vůbec neexistoval sex. Podle jednoho obrázku, pod nímž bylo napsáno SEX jsem získal představu, že to je chaos. Když jsem se zeptal rodičů co to je, zjistil jsem, že je to něco o čemž se nemluví. Do osmi let jsem žil v blahé představě, že děti nosí čáp. Kde je ovšem ten čáp bere, to mi moc jasné nebylo, asi v nebi. Dával jsem mu za okno cukr, to prý on má rád, ale trvalo to aspoň půl roku nežli mi donesl sestřičku. Chtěl jsem sice raději brášku, ale on asi neuměl moc dobře číst a tak to popletl. Byl jsem nedočkavý a dával jsem mu kromě cukru i jiné laskominy, jako třeba žu-žu, čokoládu či lízátko.
Teprve ve druhé třídě mi cestou ze školy jeden starší spolužák, který opakoval každou třídu víckrát, řekl: „Nebuď blbej, děti nenosí čáp, ale máma v břiše!“ Protestoval jsem, že jak by se pak dostaly ty děti ven? To ani jemu nebylo moc jasné a tak tato záhada mi zůstala nevysvětlena až asi do devíti let.
Teprve ve druhé třídě mi cestou ze školy jeden starší spolužák, který opakoval každou třídu víckrát, řekl: „Nebuď blbej, děti nenosí čáp, ale máma v břiše!“ Protestoval jsem, že jak by se pak dostaly ty děti ven? To ani jemu nebylo moc jasné a tak tato záhada mi zůstala nevysvětlena až asi do devíti let.
To jsme se s jednou asi o rok starší kamarádkou z ulice Inkou vzájemně dohodli na trávníku za smetištěm, že si na revanš ukážeme buchtičku a lulíka, ale u nich se prý říkalo žemlička a bimbásek. Ona mi pak při tom ukazování vysvětlila, že děti vzniknou tak, že tatínek dá mamince semínko do žemličky a tam pak vznikne dítě. Je to prý zařízeno tak, že když je to dítě dost velké, tak se ta žemlička rozevře, aby se mohlo vyklubat z břicha ven. Ona měla ještě menší sestřičku a bratříčka, z čehož usoudila, že její tatínek má teď už o tři semínka míň, ale kolik mu jich ještě zbývá, to nevěděla, ale zato věděla, že mu ty semínka vyrostou v pytlíčku pod bimbáskem. To byly mé vědomosti stran sexu, tak říkajíc z druhé ruky a ostatní jsem si už musel vypátrat sám.
Následovala dlouhá léta, kdy doma o sexu nepadlo ani slovo, až jednou, to mi bylo asi patnáct, odjela máti někam na léčení a otec dostal za úkol se mnou o tom promluvit. To byl ovšem absolutní trapas, otec mluvil pouze v náznacích, abych jako já sám se ho zeptal, pokud mi něco nebude jasné a já jsem odvětil, že mi je všechno jasné, čímž debata skončila, otec si oddychl s já si dodnes nedovedu představit jak to, že jsem byl vůbec kdy, tak stydlivými rodiči počat?
Následovala dlouhá léta, kdy doma o sexu nepadlo ani slovo, až jednou, to mi bylo asi patnáct, odjela máti někam na léčení a otec dostal za úkol se mnou o tom promluvit. To byl ovšem absolutní trapas, otec mluvil pouze v náznacích, abych jako já sám se ho zeptal, pokud mi něco nebude jasné a já jsem odvětil, že mi je všechno jasné, čímž debata skončila, otec si oddychl s já si dodnes nedovedu představit jak to, že jsem byl vůbec kdy, tak stydlivými rodiči počat?
Dělal jsem naivního, aby trapas mohl pokračovat: „Nevím jako co má být mezi námi?“
„Myslím třeba jako něco důvěrného... stačí když řekneš ano nebo ne.“
„Maminečko, vzhledem k tomu, že nejsem ani impotent ani homosexuál tak ano!“
7 komentářů:
U nás to byla věc!
Jakékoliv tělesnosti byly tabu, dlouho se nemluvilo ani o tom, že někdo jde na záchod!!! Ale já byla posedlá čtením, něco vyžvatlaly kamarádky, takže jsem tuhle divnou výchovu v dospělosti nepocítila. Asi by se maminka divila! :-)))
Lída V.
Paní Lído, možná, že bych Vás přetrumfnul v tom, jak naše rodina byla puritánská a nejen to já nesměl ani používat taková slova jako blbost, pitomost a dokonce jsem si nesměl zpívat písničku, kterou měla moje babička na gramofonové desce, kvůli větě: "Kdo chce chodit za děvčaty, má si najít kudrnatý..."
Máti řekla: "Takovéhle odrhovačky ani neposlouchej!"
Mirku, tak na tom budeme stejně!
Táta nesměl vyprávět vtipy z práce. Když se o to "slušně" pokusil, k smíchu to určitě nebylo.
Lída V.
Já jsem jednou udělal hrozný faux-pas:
Dostal jsem k Ježíšku lupenkovou pilku a překližky, abych si vyřezával různá zvířata a pod. Ve škole mi jeden starší spolužák okřikl: "Co čumíš jak vyřezanej bejček!" Já jsem si ho představil jako vyřezaného z překližky.
A pak to přišlo: Byli u nás na návštěvě nóbl-známí a ukazovaly se jim rodinné fotky, a já si dovolil komentář: Tady na tý fotce se tvářím jako vyřezanej bejček! No tedy to bylo něco! Hosté řvali smíchy, rodiče šíleli a já nevěděl o co se jedná...
Ne, že bych vyrůstala v puritánské rodině, ale o sexu se u nás taky nemluvilo. Mamka mi něco málo řekla, při první menstruaci a tím to haslo.
Jinak, se ale u nás taky mluvilo slušně a dokonce spisovně. Maminka pochází z Moravy a tam se nepoužívaly koncovky "ej" (lipovej čaj) a taky se třeba spisovně říkalo např. bramborové lupínky, místo bramborový. Jak jsem v tom vyrůstala, vůbec jsem si svou spisovnou řeč neuvědomovala, až když se mi začaly holky na střední škole smát, jak to mluvím a já nechápala co tím myslí, mi to bylo vysvětleno. Moje mluva, už se ovšem, dávno pokazila.
Jarka
Jaruško, moje manželka je Moravěnka, takže to vím, jak se tam mluví a dokonce jsem se už naučil některá slova, která jsem do té doby neznal. Třeba: víš co je to pernica? Já měl zato, že se o jedná o něco z perníku a on je to květináč!...
Míro, pernicu neznám, to snad ani babička neříkala. Moje mamka pochází z Hranic na Moravě, třeba se ta nářečí liší i oblastmi.
Měj hezký sluníčkový den, zítra už se to má zase kazit. Zdraví tě, Jarka.
Okomentovat